1 kapitola-Vzpomínky

6. prosince 2008 v 17:35 | Maus |  FF-Je tohle láska?
Ležela na zemi a pořád před sebou viděla momenty svého života, kdy byla opravdu šťastná. Vzpomínala na sedm krásných let v Bradavicích, kde strávila se svými kamarády většinu svého času. Teď, je to všechno pryč, už je nikdy neuvidí. Stékala jí slza po tváři. Teď, tu leží na zemi a je ji jedno, co s ní bude. Dobře ví, že Voldemort by ji nikdy nenechal dobrovolně jít, ale je jí to jedno teď, když je Harry a Ron po smrti, ji už na ničem jiném nezáleželo. Chtěla umřít tak jako oni, ale stále byla naživu. Najednou se ozvali kroky a dveře se otevřely. Stál v nich Voldemort.
"Myslím, že si tu už zavřená hodně dlouho, a proto si myslím, že je na čase to změnit. Mohl bych tě zabít, ale vím moc dobře, že by tě to spíše udělalo šťastnou, nežli smutnou a takovou radost ti neudělám. Takže jsem se rozhodl, že tě daruji jako dar Severusovi. Takže se zvedni dobrovolně nebo to půjde po zlém," prohlásil naštvaným ledovým hlasem.
Hermiona se zvedla, aniž by něco řekla a vyrazila ke dveřím. Voldemort vyrazil hned za ní a hned u sloupu stál on, Severus Snape. Chvíli tam nehybně stála než si ji Snape všiml. Než stihl Snape promluvit, Voldemort ho předběhl a řekl:
"Severusi, abys věřil tomu, jak moc si vážím tvých služeb, tak jestli chceš, je tvoje. Dělej si s ni co jen budeš chtít," popostrčil Hermionu dopředu.
"Děkuji vám, pane," došel k Hermioně, vzal jí pevným stiskem za loket a vedl ji pryč.
Když dorazili do jeho domu odhodil ji na gauč a řekl:
"Tvůj pokoj bude nahoře a od teď budeš dělat vše, co ti řeknu a jestli ne, tak pak něco uvidíš. Ted se dej dohromady, abys vypadala dobře. Večer si promluvíme a ještě než odejdu, bych tě rád upozornil, že jestli se pokusíš o útěk tak dopadneš neúspěšně," otočil se a zase zmizel. Hermiona se po chvíli zvedla došla do pokoje který ji určil Snape. Osprchovala se a zase se hned oblékla. Potom se na sebe podívala do zrcadla a přišlo ji, že to není ona. Byla tak jiná, tak smutná.
Celé odpoledne jen přemýšlela a proseděla. Vzpamatovala se, až když uslyšela tiché kroky. Pohlédla, ale bylo ji jasné, že to je Snape. Posadil se naproti ni a pohlédl na ni ostrým pohledem.
"Slečno Grangerová, velice si cením toho, že aspoň jednou v životě, když s vámi mluvím, vy mlčíte a neskáčete mi do řeči, ale velice bych ocenil to, kdybyste teď něco řekla," hleděl na ni pohledem, který očekává odpověď.
"A co chcete slyšet?" zeptala se jemným, ale smutným hlasem.
"Vím moc dobře, že smrt vašich kamarádů vás musí velice bolet, ale Voldemort mi vás dal darem, a proto nemvidím důvod, snášet dál vaše chování a dívat se na to, jak tu brečíte. Takže od zítřka začnete uklízet tenhle dům a starat se o také o mě, což znamená, že budete dělat vše, abyste mě uspokojila ve všem, co budu zrovna v ten moment chtít. Jen doufám, že vám nemusím vysvětlovat, co všechno do téhle práce patří. Teď, se běžte vyspat, ať jste na zítra připravená," s tím se otočil a odešel. Hermiona padla na postel se slzami v očích.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kris Kris | Web | 11. prosince 2008 v 10:42 | Reagovat

Vím, že je neslušné koukat s otevřenou pusou, ale na chvíli mě to pohltilo. Vypadá to zajímavě, ale,... Víš, co? Já nemám co kritizovat, a...

Zajímavé, jsem zvědavá na pokračování. (Nebudu se divit, když na tento koment budeš zírat tak jako já, když jsem si ho přečetla, nechápavě)

2 candy candy | 22. ledna 2009 v 23:31 | Reagovat

bola som si ista ze som komentovala...tak prepac ze opak je pravdou. verim ze tato poviedka sa ti bude pisat dobre. zacala si velmi pekne. a moc moc sa tesim sa pokracovanie. mam rada ak sev dostava taketo darceky. tak som zvedava co sa z toho darceku vyvynie. :D len tak dalej.

3 nika nika | 23. ledna 2009 v 7:51 | Reagovat

zacina to dobre,pekna kapitola

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama